Přehledy OSVČ za rok 2015

Přehledy podávají osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání, obvykle tedy do konce dubna. Osoby, které mají odklad podání daňového přiznání nebo jim jej zpracovává daňový poradce, pak do konce července. Na jejich zpracování tedy máme minimálně o měsíc víc času než na zpracování daňového přiznání. Pokud termín vychází na sobotu nebo neděli, přesouvá se termín na první pracovní den.

Přehledy za rok 2015 jsou tedy podnikatelé povinni podat nejpozději v pondělí 2. května 2016. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, pak do 1. srpna 2016. Do konce dubna však musí OSVČ tuto skutečnost doložit okresní správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně.

V případě, že finanční úřad prodloužil OSVČ lhůtu pro odevzdání daňového přiznání, je možné podat přehled do jednoho měsíce po uplynutí stanovené lhůty. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o tři měsíce.

Pokud OSVČ nemá povinnost podávat daňové přiznání, musí přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení odevzdat do pondělí 1. srpna a přehled pro zdravotní pojišťovnu dokonce již do pátku 8. dubna.

Přehledy za rok 2015 musí podat všechny OSVČ, které vykonávaly v roce 2015 alespoň po část roku samostatnou činnost, a to i když neměly v roce 2015 žádné příjmy. Přehledy jsou povinny podat všechny OSVČ, ať už podnikají na základě živnostenského, nebo jiného oprávnění (např. lékaři, advokáti, umělci nebo pojišťovací agenti).

Přehledy podávají jak podnikatelé, kteří mají podnikání jako hlavní zdroj příjmů, tak podnikatelé, kteří mají samostatnou činnost pouze jako přivýdělek (např. k zaměstnání, mateřské, důchodu nebo studiu).

Přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení

Do přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení uvádíme kromě identifikačních údajů a přiděleného variabilního symbolu hlavně daňový základ, a to daňový základ zjištěný z přílohy č. 1 daňového přiznání – jedná se o základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů. Většinou se jedná o rozdíl příjmů a výdajů podle daňové evidence, nebo rozdíl příjmů a výdajů zjištěných procentem (tzv. paušální výdaj). Fyzické osoby, které vedou účetnictví, uvádí svůj hospodářský výsledek zjištěný z účetnictví.

Daňový základ musí být upravený o nedaňové výdaje. Na rozdíl od daňového přiznání není možno daňový základ snižovat o ztrátu minulých let.

Vyměřovací základ pro důchodové pojištění

Vyměřovací základ pro důchodové pojištění vypočteme jako polovinu daňového základu.

Kromě vypočteného základu do přehledu uvádíme také minimální vyměřovací základ. Ten pro rok 2015 činí 79 836 Kč. Pokud je vypočtený základ nižší než minimální základ, počítáme pojištění ze základu minimálního.

V případě, že samostatná výdělečná činnost netrvala celý rok, pokrátíme minimální vyměřovací základ o 1/12 za každý měsíc, kdy samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána. Minimální vyměřovací základ tedy vypočteme jako adekvátní část ve výši 1/12 na každý měsíc podnikání. Počítají se měsíce, kdy jsme alespoň část měsíce podnikali.

Výpočet důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu jsou povinny provádět všechny OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost. Pokud je vypočtený vyměřovací základ vyšší, jsou tyto osoby povinny provést výpočet z vypočteného vyměřovacího základu.

OSVČ si mohou určit vyšší vyměřovací základ, tzv. určený vyměřovací základ. Výpočet pak provádějí z tohoto určeného vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění je stanoven na 1 277 328 Kč ročně.

Podnikatelé, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, nemusí dodržovat minimální vyměřovací základ a výpočet pojištění provádějí z vypočteného vyměřovacího základu.

Pokud daňový základ nedosahuje tzv. rozhodné částky, která v roce 2015 činí 63 865 Kč (v roce 2016 činí 64 813 Kč), nemusí podnikatel při vedlejší činnosti platit sociální pojištění vůbec. Jeho vyměřovací základ je nulový. Pokud za něj však není sociální pojištění odváděno jinde (např. v zaměstnání), nezahrnuje se mu tato doba podnikání do odpracované doby.

Pokud chce být podnikatel sociálně pojištěn i z doby podnikání na vedlejší činnost, musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, pro rok 2015 je tato částka ve výši 31 944 Kč.

Výpočet důchodového pojištění

Důchodové pojištění se vypočte jako 29,2 % z vyměřovacího základu – vypočteného, minimálního nebo určeného. V roce 2015 činí minimální roční pojistné pro hlavní činnost 23 313 Kč a pro vedlejší činnost 9 328 Kč.

V přehledu se uvede částka zaplacená na zálohách a vypočte se rozdíl. Nedoplatek na pojistném musí podnikatel zaplatit do 8 dnů od podání přehledu. Přeplatek může použít na zálohy na další rok, nebo si jej nechat vrátit (složenkou nebo na účet).

Zálohy na důchodové pojištění na další rok

V přehledu se mimo jiné vypočtou také zálohy na další rok. Vychází se z vyměřovacího základu předchozího roku děleno počtem měsíců podnikání. Pokud u podnikání na hlavní činnost nedosahuje vypočtená záloha minimální výše, platí se minimální zálohy. Ty pro rok 2016 činí 1 972 Kč.

Podnikatelé na vedlejší činnost, kteří přesáhli rozhodnou částku, platí zálohy vypočtené. Osoby, které podnikají prvním rokem, a podnikání mají jako vedlejší zdroj příjmů, nejsou v prvním roce povinny zálohy platit.

Dobrovolné nemocenské pojištění

Osoby, které jsou dobrovolně nemocensky pojištěny, tuto skutečnost uvádí do přehledu. Stejně tak osoby, které jsou účastny důchodového spoření, tuto informaci uvádějí do přehledu.

Osoba, která je nemocensky pojištěná, a je po celý měsíc v pracovní neschopnosti, nemusí za tento měsíc platit zálohy na sociální pojištění, dokonce ani na zdravotní pojištění. Tyto měsíce se berou jako měsíce, kdy osoba nepodnikala.

Přehled pro zdravotní pojišťovnu

U zdravotní pojišťovny platí podobná, nikoli však úplně stejná pravidla jako u sociálního pojištění.

Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění

Vyměřovací základ se určuje stejně jako u sociálního pojištění – vycházíme tedy z poloviny daňového základu z podnikání uvedeného v daňovém přiznání, respektive uvádíme příjmy, výdaje a rozdíl.

Uvádí se počet měsíců, kdy platil minimální vyměřovací základ, ten činí na jeden měsíc 13 305,50 Kč, roční minimální vyměřovací základ je tedy 159 666 Kč. Osoby, které mají podnikání jako hlavní činnost, odvádí zdravotní pojištění buď z vypočteného vyměřovacího základu, nebo z minimálního základu – podle toho, který je větší.

Podnikatelé na vedlejší činnost zohledňují pouze vypočtený vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ pro ně neplatí.

Výpočet zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění se vypočte ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální roční pojistné platí pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ty odvedou na ročním zdravotním pojištění minimálně 21 555 Kč. Minimální pojištění pro vedlejší činnost zde není. V tomto případě se odvede zdravotní pojištění z vypočteného vyměřovacího základu.

Stejně jako u sociálního se i v přehledu pro zdravotní pojišťovnu uvádí zaplacené zálohy. Rozdíl je podnikatel také povinný zaplatit do 8 dnů od podání přehledu. Případný přeplatek buď použije na zálohy dalšího roku, nebo si nechá vrátit.

Zálohy na zdravotní pojištění na další rok

Zálohy na zdravotní pojištění se vypočítají (stejně jako u sociálního pojištění) jako podíl vyměřovacího základu a počtu měsíců podnikání. Osoby, které mají podnikání jako hlavní činnost, musí platit alespoň minimální zálohy, ty pro rok 2016 činí 1 823 Kč.

Osoby, které mají podnikání jako vedlejší činnost, platí zálohy vypočtené. Osoby, které si podnikáním přivydělávají k zaměstnání, dokonce nemusí zálohy platit vůbec. Stejně tak osoby, které podnikají první rok, a podnikání mají jako vedlejší zdroj příjmu, nejsou povinny v prvním roce zálohy platit.