Pravidla pro podnikání studentů

Nejdříve si řekněme, kdo je vlastně považován za studenta. Studentem je ten, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to do věku 26 let, nebo do věku 28 let, pokud studuje na vysoké škole prezenční formou doktorské studium. Studium se dokládá potvrzením o studiu ze školy.

Pokud chce student provozovat živnostenskou činnost, musí nejdříve získat živnostenské oprávnění, tedy navštívit živnostenský úřad a ohlásit zahájení činnosti, pokud se jedná o živnost volnou, nebo splnit podmínky pro živnost vázanou. Podnikat může také bez živnostenského oprávnění, pokud se jedná například o uměleckou nebo autorskou činnost. Pro úplnost uvádím, že podnikat se dá i na základě jiného než živnostenského oprávnění, toto se týká daňových poradců, tlumočníků, auditorů apod.

Podnikající student se musí stejně jako každý jiný podnikatel neboli osoba samostatně výdělečně činná zaregistrovat na finančním úřadě k dani z příjmů fyzických osob, na státní správě sociálního zabezpečení a na své zdravotní pojišťovně.

Příjmy z podnikání uvádí student do svého daňového přiznání v příloze č. 1. Jedná se o dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). Základ daně zjistí jako rozdíl příjmů a skutečně prokázaných výdajů podle daňové evidence, nebo výdaje učí paušálem, a to:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného (maximálně lze uplatnit 1 600 000 Kč),
• 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného (maximálně lze uplatnit 1 200 000 Kč),
• 40 % z příjmů z jiného podnikání (maximálně lze uplatnit 800 000 Kč),
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (maximálně lze uplatnit 600 000 Kč).

Nebo pokud vede klasické účetnictví, použije hospodářský výsledek zjištěný z účetnictví. Většinou se může sám rozhodnout, která z těchto tří variant je pro něj nejvýhodnější.

Uplatnění slevy na poplatníka a na studenta

Pokud má student ještě jiné příjmy, například z brigády, uvede do přiznání i tyto příjmy a celkový základ daně pak upravuje o případné nezdanitelné části základu daně, jako například zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zaplacené penzijní připojištění, soukromé životní pojištění atp.

Student si může kromě základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč uplatnit také slevu na studenta ve výši 4 020 Kč, a to po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

Základní slevu na poplatníka může uplatnit celou (v celoroční výši), slevu na dani na studenta pouze za ty měsíce, kdy splňoval podmínky, a to poměrně ve výši 1/12 za každý měsíc.

Podnikající student a sociální pojištění

Co se týče státní správy sociálního zabezpečení, je na podnikajícího studenta do 26 let (nezaopatřené dítě podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění) pohlíženo tak, že se jeho podnikání bere jako vedlejší zdroj příjmů. A to vždy bez ohledu na to, kolik si vydělá.

V prvním roce podnikání není student povinný platit minimální zálohy na sociální pojištění. Po ukončení roku ale musí podat přehled o příjmech a výdajích, kde uvede daňový základ podle § 7 zákona o daních z příjmů podle daňového přiznání.

Pokud daňový základ nedosáhl rozhodné částky, která pro rok 2015 činí 63 865 Kč, nemá student povinnost platit sociální pojištění vůbec. Může se ale rozhodnout platit jej dobrovolně.

V případě, že přesáhne rozhodnou částku, je povinný odvést příslušné správě sociálního zabezpečení sociální pojištění ve výši 29,2 % z poloviny daňového základu. V dalších letech pak musí platit zálohy, které vypočítá tak, že celkovou částku pojištění vydělí počtem měsíců, ve kterých v předchozím roce podnikal. V případě, že i v dalším roce splňuje podmínky pro status studenta, platí tyto vypočtené zálohy a neplatí pro něj povinnost minimálních záloh.

Po ukončení roku opět podá přehled o příjmech a výdajích, kde uvede daňový základ podle daňového přiznání a z něj vypočte sociální pojištění, zohlední již zaplacené zálohy a případný rozdíl buď doplatí, nebo si nechá správou sociálního zabezpečení vrátit. V případě, že nedosáhne rozhodné částky pro daný rok a nechce být sociálně pojištěn dobrovolně, nechá si vrátit všechny zaplacené zálohy.

Podnikající student a zdravotní pojištění

U zdravotního pojištění platí podobná pravidla jako u sociálního pojištění. Student (nezaopatřené dítě podle § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění) nemá povinnost platit minimální zdravotní pojištění. V prvním roce podnikání nemá povinnost platit zálohy.

Po ukončení roku podá přehled, kde vypočte zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z poloviny daňového základu z podnikání. Zdravotní pojištění odvede vždy, pokud má příjem, resp. zisk. Neexistuje žádná rozhodná částka. V přehledu vypočte také zálohy na další rok, které zohlední v následujícím přehledu.

Studenti nad 26 let platí sociální a zdravotní pojištění jako klasičtí podnikatelé, tedy povinné minimální, nebo vypočtené z daňového základu, pokud je vyšší než minimální.