Nárok na daňový bonus

Daňový bonus je v podstatě minusová daňová povinnost u poplatníků, kteří si uplatňují daňové zvýhodnění na děti podle § 35c zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“). Daňový bonus existuje pouze u tohoto daňového zvýhodnění, nikoli u ostatních slev na dani (např. u slevy na dani na poplatníka, na manželku, na invaliditu apod.). Daňového bonusu dosahují poplatníci daně z příjmů s nízkým základem daně.

Poplatník daně z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Za vyživované dítě je považováno:

• dítě vlastní,


• osvojenec,


• dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,


• vlastní vnuk,


• dítě nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit sami.

Dítě musí být:

• nezletilé (do 18 let), nebo


• zletilé až do dovršení 26 let, pokud nepobírá invalidní důchod třetího stupně, a zároveň se musí soustavně připravovat na budoucí povolání, nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat soustavnou samostatně výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit už v měsíci, kdy se dítě narodilo, nebo v měsíci, ve kterém začalo studovat (soustavně se připravovat na budoucí povolání), nebo v měsíci, ve kterém bylo osvojeno nebo převzato do péče.

Daňové zvýhodnění činí ročně:

• 13 404 Kč na jedno dítě,


• 15 804 Kč na druhé dítě a


• 17 004 Kč na třetí a každé další dítě.

Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se daňové zvýhodnění na dvojnásobek.

Pokud žije ve společně hospodařící domácnosti více daňových poplatníků, může v daném roce (resp. měsíci) uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě pouze jeden z nich (jeden z rodičů).
Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus lze uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálněvšak lze uplatnit 60 300 Kč ročně.

Nárok na daňové zvýhodnění

Na daňové zvýhodnění (daňový bonus) má nárok každý poplatník daně z příjmů, který má příjmy podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP (tedy příjmy ze zaměstnání, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z pronájmu) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy alespoň ve výši 55 200 Kč (minimální mzda pro rok 2015 činí 9 200 Kč).

U poplatníků, kteří mají pouze příjmy z pronájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy (nesmí být ve ztrátě).

Do příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně – tzn. ty, které jsou zdaněny srážkovou daní (např. příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, kdy poplatník nemá podepsané Prohlášení).

Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze daňový rezident členského státu Evropské unie, který máalespoň 90 % příjmů ze zdrojů na území České republiky.

Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Podnikatelé musí splňovat podmínky uvedené výše, tedy dítě ve společné domácnosti, příjmy z území České republiky alespoň ve výši 55 200 Kč ročně. Pozor, jedná se o příjmy, nikoli o hospodářský výsledek (nebo daňový základ).

Navíc však musí ještě splňovat jednu podmínku – nesmí uplatňovat výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály).

Příklad 1

Podnikatelka (kadeřnice) má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 498 600 Kč, prokázané výdaje ve výši 253 400 Kč a dvě vyživované děti.

Paušální výdaje:
Kadeřnictví je řemeslná činnost, může uplatnit 80% paušální výdaj – základ daně = 99 720 Kč
Vypočtená daň (15 % z 99 700 – zaokrouhlujeme na celé stokoruny dolů) = 14 955 Kč
Po uplatnění slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč – daňová povinnost = 0 Kč

Skutečné výdaje:
Základ daně (příjmy – výdaje) = 245 200 Kč
Vypočtená daň (15 % z 245 200) = 36 780 Kč
Minus sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč = 11 940 Kč
Minus daňové zvýhodnění na první dítě 13 404 Kč a druhé dítě 15 804 Kč = daňový bonus17 268 Kč

Pro podnikatelku je tedy výhodnější uplatnit skutečné výdaje.

Kombinace příjmů

Osoby, které mají příjmy jak ze zaměstnání, tak například třeba i z podnikání a pronájmu, musí splňovat podmínku podle § 35ca ZDP.

Tedy pokud u příjmů podle § 7 ZDP (podnikání) nebo § 9 ZDP (pronájem) uplatní paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly tyto výdaje uplatněny, přesahuje 50 % celkového základu daně, nesmí uplatnit daňové zvýhodnění na děti (ani slevu na dani na manželku).

Jednodušeji řečeno, pokud poplatník uplatňuje paušální výdaje, základ daně ze zaměstnání musí být vyšší než základ daně z podnikání a pronájmu. Pokud podnikatel vede klasické účetnictví nebo daňovou evidenci, je jedno, zda je vyšší základ daně z podnikání nebo ze zaměstnání, nárok na daňové zvýhodnění na děti má vždy.

Příklad 2

Podnikatel má příjmy ze zaměstnání 195 830 Kč, superhrubou mzdu 262 413 Kč, z podnikání – pojišťovací činnosti, má příjmy ve výši 235 650 Kč a výdaje v prokázané výši 18 460 Kč, má jedno vyživované dítě.

Paušální výdaje:
Příjmy z podnikání 40% paušál – dílčí základ daně z podnikání = 141 390 Kč
Dílčí základ daně ze závislé činnosti = 262 413 Kč
Celkový základ daně = 403 803 Kč
Vypočtená daň (15 % z 403 800) = 60 570 Kč
Minus sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč = 35 730 Kč
Minus daňové zvýhodnění na dítě 13 404 Kč = daňová povinnost = 22 326 Kč

50 % celkového základu je 201 901,50 Kč, dílčí základ daně z příjmů z podnikání (141 390 Kč) tuto částku nepřesahuje, podnikatel má tedy na daňové zvýhodnění na dítě nárok.

Skutečné výdaje:
Dílčí základ daně z příjmů z podnikání (příjmy – výdaje) = 217 190 Kč
Dílčí základ daně ze závislé činnosti = 262 413 Kč
Celkový základ daně = 479 603 Kč
Vypočtená daň (15 % z 479 600) = 71 940 Kč
Minus sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč = 47 100 Kč
Minus daňové zvýhodnění na dítě 13 404 Kč = daňová povinnost = 33 696 Kč

Pro podnikatele je výhodnější použít paušální výdaje.

Zaměstnanci

Zaměstnanci mají nárok uplatnit si slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti už při výpočtu zálohy na daň z příjmů (tedy ve výplatě). Musí ovšem splňovat podmínky uvedené v úvodu článku, čili děti žijící ve společné domácnosti, příjmy z území České republiky ve výši alespoň 4 600 Kč měsíčně (polovina minimální mzdy v roce 2015) a musí mít podepsáno Prohlášení poplatníkadaně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši 1/12 celkové roční sazby, tedy:

• 1 117 Kč na první dítě,


• 1 317 Kč na druhé dítě a


• 1 417 Kč na třetí a každé další dítě.

Pokud je výše zálohy na daň nižší než nárok na daňové zvýhodnění, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Maximální měsíční daňový bonus je 5 025 Kč.

Zaměstnavatel je povinný z vlastních zdrojů tento daňový bonus vyplatit zaměstnanci se mzdou. O tento bonus nebo bonusy zaměstnavatel sníží odvody záloh na daně za ostatní zaměstnancev daném měsíci nebo následujících měsících, nebo na předepsaném tiskopise požádá finanční úřad o vrácení chybějící částky.

Pokud zaměstnanec neuplatňuje nárok na daňové zvýhodnění měsíčně, může tak učinit po ukončení roku formou ročního zúčtování nebo daňového přiznání.

Příklad 3

Zaměstnanec má měsíční plat 17 000 Kč, má podepsáno Prohlášení poplatníka, má tři děti, na které si uplatňuje daňové zvýhodnění.

Superhrubá mzda = 22 780 Kč
Vypočtená záloha na daň (15 % z 22 800 Kč – zaokrouhlujeme na celé stokoruny nahoru) = 3 420 Kč
Minus sleva na dani na poplatníka 2 070 Kč = 1 350 Kč
Minus daňové zvýhodnění na tři děti (1 117 + 1 317 + 1 417) 3 851 Kč = daňový bonus 2 501 Kč