Vedení účetnictví a daňové evidence

Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?

Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?

Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?

Daňové, účetní a finanční poradenství

Chcete poradit s Vašimi financemi?

Potřebujete nezávislého konzultanta?

Rádi byste měli více volného času?



Přivydělat si podnikáním můžete při zaměstnání, rodičovské dovolené i třeba při studiu.


http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacit-podnikat/privydelek-formou-podnikani/



Podnikání nemusí být vždy hlavním zdrojem příjmů. Podnikáním si můžete přivydělávat například k jakémukoli důchodu, k mateřské či rodičovské dovolené nebo při zaměstnání či při studiu. Jaké výhody a povinnosti v těchto případech máte?

Je-li podnikání (samostatně výdělečná činnost) jediným zdrojem příjmů, považuje se z pohledu České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven za hlavní zdroj příjmů. V každém ostatním případě se považuje za vedlejší, přičemž nezáleží na výši příjmů, nerozhoduje tedy, zda si víc vyděláte podnikáním, nebo například v zaměstnání.

Podnikání jako jediný zdroj příjmu

Podnikatel „na plný úvazek“ (nemá žádné jiné příjmy) je povinný zaregistrovat se na finančním úřadě k dani z příjmů fyzických osob, na správě sociálního zabezpečení a na své zdravotní pojišťovně.

Má povinnost hradit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to od prvního měsíce své podnikatelské činnosti. V roce 2014 činí minimální záloha na sociální pojištění 1 894 Kč a na zdravotní pojištění 1 752 Kč.

Po ukončení daňového období podá podnikatel daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Ve všech případech je směrodatný hospodářský výsledek – základ daně zjištěný z účetnictví nebo daňové evidence (uplatnění skutečných výdajů) nebo pomocí uplatnění paušálních výdajů.

Daň z příjmů fyzických osob činí 15 % z upraveného základu daně (hospodářský výsledek ponížený o odpočitatelné položky, jako je například zaplacené životní a penzijní pojištění, nebo zaplacené úroky z úvěru na bydlení). Samotná daň se pak sníží o slevy na dani, případně o daňová zvýhodnění na děti.

Základem pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění je polovina hospodářského výsledku (dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“). Sociální pojištění pak činí 29,2 % a zdravotní pojištění 13,5 %.

Bylo-li na zálohách zaplaceno méně, je podnikatel povinný tento rozdíl doplatit do 8 dnů od podání přehledu. Pokud vypočtené pojištění nedosahuje na minimum, musí podnikatel zaplatit alespoň toto minimální pojištění. Zálohy pro další rok jsou pak také minimální. V ostatních případech, kdy vypočtené pojistné přesahuje minimum, se zálohy platí podle hospodářského výsledku předchozího roku.

U sociálního pojištění existuje kromě minimálního a vypočteného vyměřovacího základu také tzv. určený vyměřovací základ. To znamená, že osoba samostatně výdělečně činná si může určit vyšší vyměřovací základ a tím pádem také platit vyšší sociální pojištění.

Povinné sociální pojištění se skládá z důchodového zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je u podnikatelů dobrovolné a vychází se ze stejného vyměřovacího základu jako u povinného pojištění. Zda se podnikatel v nemocenskému pojištění přihlásí, nebo ne, je zcela na jeho rozhodnutí.

Podnikání jako vedlejší zdroj příjmu

Z pohledu finančního úřadu v podstatě podnikání jako hlavní nebo vedlejší zdroj příjmu neexistuje. Pro finanční úřad jsou směrodatné tzv. dílčí základy daně. Rozeznáváme:

  • základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnání) – § 6 ZDP,

  • základ daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) – § 7 ZDP,

  • základ daně z příjmů z kapitálového majetku – § 8 ZDP,

  • základ daně z příjmů z pronájmu – § 9 ZDP, a

  • základ daně z ostatních příjmů – § 10 ZDP.


Výpočty jednotlivých dílčích základů daně se liší, každý má svá pravidla. Daň z příjmů se počítá ze součtu jednotlivých dílčích základů daně, tedy z celkového základu daně.

Z pohledu České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven se podnikání bere jako vedlejší zdroj příjmů ve všech případech, kdy má podnikatel i jiné příjmy, ať už ze zaměstnání, invalidní nebo starobní důchod, či rodičovský příspěvek. Není vůbec důležité, který příjem je větší.

U podnikajících studentů se podnikání bere také jako vedlejší. Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce si podnikáním přivydělávat nemůžou, mají možnost přivýdělku pouze na základě zaměstnaneckého poměru (na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). Jejich mzda však nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, v současné době tedy 4 250 Kč měsíčně (více viz článek Evidence na úřadu práce a nekolidující zaměstnání).

Podnikání při zaměstnání

Pokud je osoba samostatně výdělečně činná zároveň zaměstnána a má alespoň minimální mzdu, ze které je odváděno sociální a zdravotní pojištění, platí pro ni velmi jednoduchá pravidla.

Ze mzdy zaměstnavatel odvádí zálohu na daň z příjmů, přičemž může být uplatňována sleva na dani na poplatníka, která činí 24 840 Kč ročně, případně daňové zvýhodnění na děti, pokud zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka.

Konečné zúčtování pak podnikatel provede ve svém daňovém přiznání, kde uvede příjmy ze závislé činnosti na základě potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele a příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání), respektive hospodářský výsledek (daňový základ) zjištěný z účetnictví, daňové evidence nebo pomocí paušálních výdajů.

Sociální pojištění podnikatel odvede ve výši 29,2 % z poloviny hospodářského výsledku z podnikání uvedeného v daňovém přiznání. Pro podnikání jako vedlejší zdroj příjmů existuje tzv. rozhodná částka pro vedlejší činnost. Pro rok 2014 činí 62 261 Kč. Nedosahuje-li daňový základ z podnikání na rozhodnou částku, nemusí podnikatel odvádět sociální pojištění vůbec. Zákonné důchodové i nemocenské pojištění je již odvedeno ze zaměstnání z hrubé mzdy.

Zdravotní pojišťovna má trošku jiná pravidla. Podnikatel musí vždy zaplatit zdravotní pojištěníz poloviny hospodářského výsledku z podnikání ve výši 13,5 %. Pokud je v zaměstnání odvedeno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, nemusí nic víc řešit. Pokud je však v zaměstnání odvedeno pojištění nižší (například pokud zaměstnanec pracuje na částečný úvazek), musí podnikatel odvést zdravotní pojištění alespoň v minimální výši.

Podnikající starobní důchodci

Důchod vyplácený státem je od daně z příjmů osvobozen. Nemusí se proto zahrnovat do daňového přiznání. Výjimku tvoří pouze důchodci, kteří mají jiný příjem (ze zaměstnání, podnikání nebo pronájmu), který přesáhne částku 840 000 Kč za rok. Tito důchodci musí zdanit také důchod. Všichni ostatní daní pouze příjmy ze zaměstnání, podnikání či pronájmu.

Většina podnikajících důchodců proto daní pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání). V daňovém přiznání si mohou opět uplatnit slevu na dani na poplatníka (více viz článek Jak mohou důchodci získat zpětně slevu na dani?).

Co se týče sociálního pojištění, platí i zde rozhodná částka pro vedlejší činnost. Pokud daňový základ tuto částku nepřesáhne, není povinnost odvádět sociální pojištění. Přesáhne-li podnikatel rozhodnou částku (62 261 Kč v roce 2014), odvádí sociální pojištění 29,2 % z poloviny hospodářského výsledku (daňového základu z podnikání uvedeného v daňovém přiznání).

Zdravotní pojištění odvádí podnikající důchodce ve výši 13,5 % z poloviny hospodářského výsledku.Neplatí pro něj povinnost minimálního zdravotního pojištění.

Podnikající invalidní důchodci

Co se týče daně z příjmů, daní invalidní důchodci příjem z podnikání (zjištěný z účetnictví, daňové evidence nebo paušálním výdajem). Přičemž klasicky uplatňují slevy na dani. Kromě slevy na dani na poplatníka nebo děti navíc ještě uplatňují slevu na dani za invaliditu (1. a 2. stupeň 2 520 Kč ročně, 3. stupeň 5 040 Kč ročně).

Za invalidní důchodce v 1. a 2. stupni stát neplatí sociální pojištění. Chce-li být důchodce sociálně pojištěn (odpracovaná doba se bude počítat do důchodu), měl by si pojištění platit, ale není to povinnost (v případě, kdy nedosahuje rozhodné částky, což je 62 261 Kč v roce 2014). Minimální sociální pojištění pro vedlejší činnost je v letošním roce 757 Kč měsíčně.

Přesahuje-li daňový základ z podnikání rozhodnou částku, má podnikající důchodce povinnost odvádět sociální pojištění klasicky ve výši 29,2 % z poloviny hospodářského výsledku.

V současné době je možnost platit si dobrovolné nemocenské pojištění i u vedlejší činnosti, tedy i u invalidních důchodců. Vychází se z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (vypočtený nebo určený – v případě, že si podnikatel chce platit víc).

Za invalidní důchodce v 3. stupni sociální pojištění stát platí. Není proto potřeba platit dobrovolně důchodové pojištění, ale pouze pokud přesahuje rozhodnou částku.

U všech invalidních důchodců není povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění. Platí se proto pouze 13,5 % z poloviny hospodářského výsledku.

Podnikání při mateřské a rodičovské dovolené

Při mateřské dovolené (při pobírání peněžité pomoci v mateřství) není možné vykonávat podnikatelskou činnost osobně. Tedy podnikat v případě, že nemáte zaměstnance, kteří tuto činnost vykonávají za vás. Po 28 týdnech, kdy končí mateřská a začíná rodičovský příspěvek, je již možné podnikat „na vedlejší činnost“ i osobně.

Příjmy z podnikání se daní standardně formou daňového přiznání. Podnikající maminka (nebo tatínek) si může uplatnit slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti, samozřejmě pokud si zvýhodnění neuplatňuje druhý z rodičů. Daňové zvýhodnění činí 13 404 Kč ročně na jedno dítě.Narodí-li se dítě v průběhu zdaňovacího období, může si uplatnit poměrnou část ve výši jedné dvanáctiny za každý měsíc počínaje měsícem, v němž se dítě narodilo.

Sociální pojištění je v tomto případě povinné opět až po překročení rozhodné částky (62 261 Kč v roce 2014), a to 29,2 % z poloviny hospodářského výsledku.

Zdravotní pojištění se platí pouze ze skutečně vydělané částky – daňového základu z podnikání (13,5 % z poloviny hospodářského výsledku). Pro osoby pobírající rodičovský příspěvek neplatí povinnost minimálního zdravotního pojištění.

U zdravotního pojištění existuje ještě jedna výjimka, kdy plátcem zdravotního pojištění je stát, a to u osob celodenně pečujících o jedno dítě do 7 let nebo o nejméně dvě děti do věku 15 let. Dítě v celodenní péči nesmí být svěřeno do péče jiné osobě, dítě předškolního věku nesmí být umístěno do školky nebo jeslí na dobu delší než 4 hodiny a dítě, které plní povinnou školní docházku, nesmí být umístěno ve školním nebo jiném podobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

U osob celodenně pečujících o dítě (děti) není povinnost minimálního zdravotního pojištění, pokud podnikají. Rodiče, kterým skončí rodičovský příspěvek a spadají do této kategorie, mohou tuto „výhodu“ využít. Platí tedy zdravotní pojištění pouze ze skutečně vydělané částky.

Podnikání při studiu

Nemá-li student možnost přivýdělku formou brigády, může si přivydělávat také na základě živnostenského (nebo jiného) oprávnění, tedy podnikat. Podnikání se považuje za vedlejší činnost.

Student své příjmy daní v daňovém přiznání a kromě slevy na dani na poplatníka má ještě nárok naslevu na dani na studenta, která činí 4 020 Kč ročně. Slevu na dani může student uplatnit poměrně ve výši jedné dvanáctiny za každý měsíc, kdy na jeho začátku splňoval podmínky.

Studentem je ten, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to do věku 26 let, nebo do věku 28 let, pokud studuje na vysoké škole prezenční formou doktorské studium. Studium se dokládá potvrzením o studiu ze školy.

Plátcem sociálního pojištění za studenty je stát, proto student platí sociální pojištění, pouze pokud přesáhne rozhodnou částku (62 261 Kč v roce 2014).

Studenti také nemusí platit minimální zdravotní pojištění. Platí zdravotní pojištění pouze ze skutečně vydělané částky (hospodářského výsledku).