Vedení účetnictví a daňové evidence
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Zaměstnanec může mít vedle hlavního pracovního poměru i další pracovní poměry nebo brigády na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/brigady-privydelky-a-soubezna-zamestnani/
Brigády jsou nejčastěji vykonávány na základě dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je tato dohoda výhodná, pokud je měsíční odměna do 10 000 Kč. V tomto případěnení povinnost odvádět sociální ani zdravotní pojištění a dohoda je daněna srážkovou daní.
Přesáhne-li odměna 10 000 Kč měsíčně, odvádí zaměstnavatel sociální a zdravotní pojištění a dohoda je daněna zálohovou daní.
Srážková i zálohová daň činí 15 %. Zálohová daň se platí z příjmů na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti. Z dohody o provedení práce se platí, pokud zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, nebo pokud měsíční příjem přesáhne částku 10 000 Kč. Zálohová daň je brána jako záloha na daň z příjmů fyzických osob. Samotná daňová povinnost se určí až při ročním zúčtování daně, které provádí zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání, které si podává sám zaměstnanec.
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň) se použije u dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, a pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení poplatníka daně. Jedná se o samostatný základ daně a sražená daň se bere jako konečná. Příjmy zdaněné srážkovou daní již zaměstnanec nemusí zahrnovat do daňového přiznání.
Do konce roku 2013 ani nebyla možnost příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání zahrnout. Od roku 2014 však tato možnost existuje. Pokud si tyto příjmy do daňového přiznání zahrneme, můžeme v něm zohlednit i sraženou daň v jednotlivých měsících jako „zálohu“ na celkovou daňovou povinnost.
Méně „výhodné“ jsou dohody o pracovní činnosti. Ty sice nejsou omezeny počtem hodin, ale odvádí se z nich vždy sociální a zdravotní pojištění. Výjimkou je pouze situace, kdy by se jednalo o tzv. zaměstnání malého rozsahu (tedy příjem do 2 500 Kč měsíčně), v takovém případě se sociální ani zdravotní pojištění neodvádí.
Příjem z dohody o pracovní činnosti je daněný zálohovou daní. Nedaní se hrubý příjem jako takový, ale tzv. superhrubá mzda, tedy hrubá mzda plus sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance (hrubá mzda plus 34 %).
Stejně jako u dohody o provedení práce, i v tomto případě může zaměstnanec podepsat prohlášenía uplatňovat si slevu na dani na poplatníka, případně jiné slevy nebo daňová zvýhodnění. V jednom měsíci však nemůže mít prohlášení podepsáno u více než jednoho plátce (zaměstnavatele).
Přivydělávat si můžeme také na základě další pracovní smlouvy, v tomto případě by se jednalo o vedlejší pracovní poměr nebo práci na zkrácený úvazek. Co se týče odvodů, platí stejná pravidla jako u dohody o pracovní činnosti, tedy odvádí se sociální a zdravotní pojištění a platí se zálohová daň ze superhrubé mzdy.
Prohlášení opět nemůže být podepsáno, pokud jsme jej podepsali již u jiného zaměstnavatele.
Brigádně si nejčastěji přivydělávají studenti. Pro ně je dohoda o provedení práce ideálním řešením. Sociální a zdravotní pojištění za ně platí stát, nemusí proto řešit, zda je, nebo není minimální pojištění odvedeno.
Podepíše-li student u zaměstnavatele také prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, může si uplatňovat slevu na dani na poplatníka (2 070 Kč za měsíc) a slevu na dani na studenta (335 Kč za měsíc). Pokud má podepsané prohlášení, nedaní se příjem srážkovou daní, i když nedosahuje 10 000 Kč měsíčně.
Studenti, kteří vykonávají více brigád najednou, si musí hlídat, aby nepodepsali prohlášení u více zaměstnavatelů současně. V jednom měsíci mohou mít podepsané prohlášení pouze u jednoho zaměstnavatele.
Zaměstnavatel, u kterého nemá prohlášení podepsané, zdaní příjem do 10 000 Kč srážkovou daní, nad 10 000 Kč zálohovou daní. Tam, kde má prohlášení podepsáno, se uplatní sleva na dani a automaticky se daní zálohovou daní.
Na rozdíl od předchozích let, je letos možné uplatnit si v daňovém přiznání také příjmy zdaněné srážkovou daní, kterou si může poplatník nechat vrátit. Do konce roku 2013 se tyto příjmy do přiznání nezahrnovaly a srážková daň se brala jako definitivně odvedená.
Studenti, kteří nemají jiný příjem než příjem ze zaměstnání, resp. z brigád, nejsou povinni daňové přiznání podávat. Pokud však mají nárok na vrácení sražené daně a daňové přiznání nepodají, o tuto „vratku“ přijdou. Případně pokud neměli více zaměstnání nebo brigád souběžně, můžou požádat o vyúčtování daně svého posledního zaměstnavatele.
Ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr na základě pracovní smlouvy se odvádí sociální a zdravotní pojištění a také zálohová daň. Ve většině případů má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsáno prohlášení a uplatňuje si přinejmenším slevu na dani na poplatníka.
Pokud si při zaměstnání ještě přivydělává, nemůže proto mít u druhého zaměstnavatele podepsáno prohlášení a nemůže si tedy podruhé uplatnit slevu na dani. Má-li brigádu na základě dohody o provedení práce, platí stejně jako u studentů, že do 10 000 Kč nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Co se týče daně, do 10 000 Kč je zaměstnanci sražena srážková daň a nad 10 000 Kč zálohová daň.
Stejně jako studenti si může poplatník nechat strženou daň v rámci daňového přiznání vrátit. Samozřejmě pokud bude mít na vrácení nárok díky slevám na dani a daňovým odpočtům, jako je např. zaplacené životní a penzijní pojištění nebo úroky na bydlení.
Opět daňové přiznání podávat nemusí, pokud nemá jiné příjmy než ze zaměstnání, ale o vrácení daně by přišel. V případě, kdy má zaměstnanec ještě brigádu, tedy dvě souběžná zaměstnání, nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce si mohou přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy. Neporuší tím podmínky pro evidenci na úřadu práce. Přivýdělek je možný jak na základě dohody o provedení práce, tak jiné smlouvy – pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.Limitující je pouze výše výdělku. V současné době činí minimální mzda 8 500 Kč, přivýdělek je tedy možný až do výše 4 250 Kč. Od roku 2015 se má minimální mzda zvednout na 9 200 Kč (více informací naleznete v článku Minimální mzda se od roku 2015 zvýší na 9 200 korun).
Zde platí podobná pravidla jako u studentů. Z příjmu do 10 000 Kč měsíčně na základě dohody o provedení práce se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, uplatní se sleva na dani a příjem se daní zálohovou daní. Počet odpracovaných hodin samozřejmě nesmí přesáhnout limit 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele.
U práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy se klasicky odvádí sociální a zdravotní pojištění a zálohová daň.
Více informací naleznete v článku Evidence na úřadu práce a nekolidující zaměstnání.
Důchodci jak starobní, tak invalidní si mohou také přivydělat. Mají možnost pracovat na základě klasické pracovní smlouvy i dohody (ať už o provedení práce, nebo o pracovní činnosti). U starobních důchodců nebyla možnost uplatnění si slevy na dani na poplatníka. V současné době se však sleva vrací, dokonce je možnost uplatnit si zpětně slevu na dani i za rok 2013 formou dodatečného daňového přiznání (více informací naleznete v článcích Sleva na dani pro pracující starobní důchodce je zpět a Sleva na dani za rok 2013 u starobních důchodců).
U invalidních důchodců není žádný problém podepsat prohlášení a uplatňovat si slevu na dani.
Odvody sociálního a zdravotního pojištění jsou pak klasicky u pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce je bez odvodů do 10 000 Kč měsíčně.
Ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství mají možnost si přivydělávat jak na dohodu o provedení práce, tak o pracovní činnosti, nebo na základě pracovní smlouvy na zkrácený úvazek.
Odvody sociálního a zdravotního pojištění se řídí klasickými pravidly. Slevu na dani na poplatníka si může žena uplatnit podepsáním prohlášení. Dokonce si může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti, pokud má příjem vyšší než polovinu minimální mzdy (tedy alespoň 4 250 Kč měsíčně), a pokud už si daňové zvýhodnění neuplatňuje otec dítěte.
Jak již bylo zmíněno výše, brigáda může být vykonávána i jako druhý pracovní poměr na zkrácený úvazek. Zaměstnání mohou být souběžná a různě kombinovaná. Zaměstnanec může mít vedle hlavního pracovního poměru i další pracovní poměry nebo brigády na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
Může mít dokonce jen několik „vedlejších“ pracovních poměrů a ani jeden hlavní. Vždy však musí dbát na to, aby bylo odvedeno minimální zdravotní pojištění.
Sociální a zdravotní pojištění se musí odvést z každého pracovního poměru na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně se sociální ani zdravotní pojištění platit nemusí.
Co se týče zdanění, prohlášení poplatníka může být opět podepsáno v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele a sleva na dani tedy taky uplatněna jen z jednoho příjmu. Ostatní příjmy jsou daněny zálohovou daní, pouze v případě dohody o provedení práce do 10 000 Kč a nepodepsaném prohlášení by se jednalo o srážkovou daň.
Vyúčtování daně z příjmů si pak zaměstnanec provede sám formou daňového přiznání, jinak o případné přeplatky na dani přijde.
Osoba samostatně výdělečně činná – podnikatel si může taky přivydělávat formou dohody o provedení práce. Pokud se jedná o výdělek do 10 000 Kč měsíčně, neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění,zdaněn je srážkovou daní. Podnikatel může podepsat prohlášení poplatníka a uplatňovat si slevu na dani. Příjmy nad 10 000 Kč jsou automaticky daněny zálohovou daní a odvádí se sociální a zdravotní pojištění.
Podnikatel může vedle svého podnikání uzavřít také dohodu o pracovní činnosti nebo klasickou pracovní smlouvu. Pokud se nejedná o zaměstnávání malého rozsahu, tedy měsíční příjmy jsou vyšší než 2 500 Kč, odvádí se klasicky sociální a zdravotní pojištění. Příjmy jsou zdaněny zálohovou daní a podnikatel opět může podepsat prohlášení poplatníka k dani z příjmů.
Sraženou zálohovou nebo srážkovou daň si podnikatel vyúčtuje v rámci svého daňového přiznání. Případně teprve v daňovém přiznání si uplatní slevu na dani na poplatníka a další možné slevy a daňová zvýhodnění. Nepřijde o ně tedy ani v případě, že prohlášení u zaměstnavatele nepodepíše.
Pokud má podnikatel zaměstnanecký poměr, ze kterého je odvedeno minimální sociální a zdravotní pojištění (tedy pokud má alespoň minimální mzdu), z pohledu Okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se pak podnikání bere jako vedlejší činnost. Tím pádempodnikatel nemá povinnost odvádět minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.