Zdanění autorských honorářů od roku 2014

Do roku 2013 se za autorské honoráře považovaly pouze příspěvky médiím (televize, rozhlas, noviny, časopisy). Od roku 2014 se nově jedná o veškeré autorské honoráře. Do autorských honorářů se tedy zahrnují například i honoráře za užití jiných autorských děl, jako jsou například knihy, publikace, práva umělců a architektů na základě autorské smlouvy, pokud se nejedná o činnost v rámci pracovněprávních vztahů.

Autorské honoráře jsou podle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (tzv. srážkovou daní) v případě, že v jednom měsíci od jednoho plátce nepřesáhnou částku 10 000 Kč (do konce roku 2013 platil limit 7 000 Kč). Daň ve výši 15 % strhne a odvede plátce a samotný autor obdrží částku o tuto daň poníženou.

V tomto případě už autor neuplatňuje žádné náklady a ani nemá povinnost z těchto příjmů odvádět sociální a zdravotní pojištění. Příjmy nikde neuvádí a nemusí podávat daňové přiznání. Také nemá žádnou registrační povinnost (finanční úřad, živnostenský úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna).

Honorář nad 10 000 Kč v jednom měsíci

Pokud honorář v jednom měsíci od jednoho plátce přesáhne částku 10 000 Kč, jedná se vždy o příjmy podle § 7 ZDP, tedy o příjmy z podnikání. Autor se stává osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a platí pro něj povinnost podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Nepotřebuje sice živnostenské oprávnění, protože provádí činnost podle autorského zákona, ale musí se registrovat jak na finančním úřadě k dani z příjmů fyzických osob, tak na okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně jako OSVČ.

Je-li autorská činnost vykonávána jako hlavní činnost, platí pro autora stejná pravidla jako pro „klasického podnikatele“. Tedy v prvním roce povinnost platit minimální zálohy na sociální a zdravotní, v dalších letech pak podle vyměřovacího základu.

Vykonává-li autor tuto činnost jako vedlejší, tzn. je například zároveň zaměstnaný, je důchodce či na mateřské dovolené, a takto si pouze přivydělává, platí pro něj sice všechny výše uvedené povinnosti, ale sociální pojištění platí pouze v případě, pokud přesáhne rozhodnou částku pro daný rok. Zdravotní pojištění pak platí klasicky 13,5 % z poloviny hospodářského výsledku (daňového základu).

Skutečné náklady i paušální výdaje

Autorské příjmy tvoří samostatný dílčí základ daně podle § 7 ZDP. Od příjmů tedy můžeme odečítat skutečné náklady (můžeme vést daňovou evidenci nebo účetnictví). Nebo můžeme uplatnit paušální výdaje ve výši 40 %. Daňovým základem jsou příjmy mínus výdaje.

V daňovém přiznání může autor uplatnit slevu na dani na poplatníka, případně další slevy nebo snížení daňového základu, má-li na ně nárok (jedná se například o úroky z úvěrů na bydlení, zaplacené penzijní a životní pojištění apod.).

Při uplatnění 40% paušálních výdajů pozor na pravidla platná od roku 2013 pro uplatňování daňového zvýhodnění na dani na děti a slevy na dani na manželku. Tyto slevy nemůžeme uplatnit, pokud víc než polovina celkového daňového základu je tvořena paušálními výdaji.

Autorské příjmy, i když příležitostné, nejde nikdy považovat za ostatní příjmy podle § 10 ZDP.

Příjmy zdaněné srážkovou daní v daňovém přiznání

Další novinkou je (podle § 36 odst. 7 ZDP) možnost následně zahrnout příjmy už zdaněné srážkovou daní (tj. příjmy do 10 000 Kč měsíčně) do základu daně v daňovém přiznání. Na žádost autora je plátce daně povinný do deseti dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani.

Autor pak může od příjmů odečíst buď skutečné výdaje, nebo 40% paušální výdaje, může uplatnit slevu na dani, případně další daňové úlevy. Sraženou srážkovou daň pak započte s daňovou povinností podle přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Nevýhodou však je povinnost odvést sociální a zdravotní pojištění, platí stejná pravidla jako u OSVČ.