http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/uroky-z-pohledu-danoveho-a-ucetniho/
Financování podnikání z cizích zdrojů je v dnešní době běžnou a mnohdy i nezbytnou záležitostí. Ať už se jedná o podnikatelské úvěry poskytované bankou, půjčky společníků, nebo třeba obchodní úvěry.
Cenou úvěru nebo půjčky jsou
úroky a poplatky spojené s jejich vyřízením a spravováním. Pokud jsou tyto
úroky zaplacené, jedná se o daňový výdaj a společnost nebo podnikatel si je může zahrnout do daňového základu, resp. snížit si o ně daňový základ.
Samotné přijetí úvěru nebo půjčky
není předmětem daně z příjmů. Stejně tak splátky úvěru (jistiny) nemají daňový dopad, pouze
ta část splátky, která připadá na úrok.
Kromě klasických bankovních úroků jsou podle § 25 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“),
daňově uznatelné také smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů. Ovšem pouze v případě, že byly skutečně
zaplaceny. Úroky a penále sice předepsané, ale nezaplacené, nejsou daňově účinné.
Naopak úroky z úvěrů a půjček, které byly poskytnuty za účelem
pořízení dlouhodobého majetku, a tyto úroky byly zahrnuty do pořizovací ceny majetku,
nejsou daňově uznatelným nákladem, ale dostáváme je do daňových nákladů
postupně v podobě daňových odpisů dlouhodobého majetku.
Daňově neúčinné jsou také úroky z úvěrů a půjček, které jsou
poskytovány osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, pokud výše těchto úvěrů a půjček přesahuje
čtyřnásobek výše vlastního kapitálu příjemce úvěru. Pokud je příjemcem úvěru banka nebo pojišťovna, jsou úroky z úvěrů nedaňovým výdajem, pokud úvěr přesahuje šestinásobek vlastního kapitálu a pokud je úvěr poskytován osobou spojenou podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP.
Úroky předepsané státními institucemi, jako je třeba finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, nebo jiný úřad, jsou náklady
nedaňové. A to ať už se jedná o úroky z pozdních plateb, penále, nebo pokuty. Zde nehraje roli, zda byly zaplacené, či nikoli, jsou nedaňové
vždy.
Tyto jednotlivé typy úroků
rozlišujeme už v samotném účtování nákladů.
Ve směrné účtové osnově pro podnikatele rozeznáváme účty:
- 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Tento účet je účtem nákladovým
daňově uznatelným, zde účtujeme úroky ze smluvních vztahů, z pozdních plateb faktur apod. Kromě úroků samotných zde účtujeme také o smluvních pokutách, poplatcích z prodlení, penále a jiných sankcích ze závazkových vztahů. Pro daňové účely zde musíme rozlišovat náklady, které byly skutečně zaplaceny – v tom případě jsou daňově uznatelné, a náklady,
které zaplaceny nebyly, ty jsou daňově neuznatelné.
- 545 – Ostatní pokuty a penále
Jedná se o účet daňově neuznatelný a účtujeme na něm o úrocích z prodlení, pokutách a penále předepsanými státními institucemi. Protože účet je kompletně nedaňový, nemusíme pro daňové účely rozlišovat náklady zaplacené a náklady nezaplacené.
Nákladový účet daňově uznatelný. Zde účtujeme nákladové úroky z klasických bankovních úvěrů, kontokorentních úvěrů, nebankovních úvěrů, půjček a finančních výpomocí, ať už bankovních, nebo od třetích osob. Zde se účtuje o klasických úrocích jako ceně za úvěr, nikoli o úrocích z prodlení a pozdních plateb.
Úroky výnosové
Doposud jsme se bavili o úrocích nákladových, tedy placených. Můžeme se však také dostat do pozice věřitele a
účtovat tedy
o úrocích výnosových. Zde platí velmi podobná pravidla.
Do daňových výnosů zahrnujeme pouze úroky zaplacené. Daníme tedy jenom peníze, které jsme
skutečně dostali. Samotné poskytnutí úvěru nebo půjčky a splátky těchto úvěrů a půjček do daňového základu opět nezahrnujeme.
Účtujeme podobně jako náklady:
- 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Zde účtujeme výnosy ze smluvních vztahů, úroky z pozdních splátek, prodlení placení faktur apod.
Zde se opět objevují pouze klasické úroky jako odměna za poskytnuté finanční prostředky.
Oba tyto účty jsou
daňově uznatelné.
Dalšími výnosovými úroky jsou
úroky z vkladu připsané na běžné účty, úroky z termínovaných vkladů, spořicích účtů a podobně.
U
právnických osob majících klasické podnikatelské účty s tímto problém není. Výnosové úroky jsou zaúčtovány
na účet 662 do daňových výnosů a
tvoří součást hospodářského výsledku – daňového základu.
U fyzických osob je to však poněkud složitější:
- Fyzické osoby nepodnikatelé – výnosové úroky jsou na většině účtů daněny srážkovou daní. Na účet fyzické osoby je tedy připsána částka již zdaněná. V případě, že by se jednalo o nějaký speciální spořicí účet, který by nebyl daněn srážkovou daní, jednalo by se o příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP a tyto úroky by tvořily jeden z dílčích základů daně fyzických osob.
- Fyzické osoby podnikatelé (živnostníci) – většina podnikatelských účtů není daněna srážkovou daní jako klasické účty fyzických osob nepodnikatelů. Nejsou-li připsané úroky zdaněny u zdroje, daní je podnikatel jako dílčí základ daně podle § 8 ZDP. Pozor, netvoří součást hospodářského výsledku z podnikání podle § 7 ZDP.
Záleží na tom, jaký účet pro podnikatelské účely fyzická osoba používá. Zda běžný účet, nebo podnikatelský. Pokud používá běžný účet a banka úroky zdaní a připíše podnikateli na účet částku již sníženou, nezahrnuje ji podnikatel do základu daně vůbec.