Jak si může PO snížit daňovou povinnost v roce 2013?

Blíží se konec roku a s ním i povinnost sestavení účetní závěrky a určení základu daně. Na co před podáním daňového přiznání nezapomenout? Co všechno můžeme zahrnout do daňových výdajů a snížit tak daň z příjmů právnických osob?

Snížit daňový základ si může právnická osoba také například školením či jazykovými kurzy pro zaměstnance, pokud toto souvisí s činností firmy.

Do nákladů, které jsou daňově uznatelné, můžeme mimo ty klasické, jako je materiál, mzdové náklady, nájemné či energie, zahrnout také např. náklady na reklamu a propagaci firmy.

Reklamní předměty musí být opatřeny logem nebo alespoň názvem firmy, hodnota jednoho předmětu nesmí přesahovat 500 Kč. Reklamní předměty nesmí být předmětem spotřební daně, jedinou výjimkou je tiché víno. Daňově uznatelné náklady jsou také výdaje vynaložené na pořízení nebo zhotovení těchto předmětů.

Daňové odpisy

Základ daně v nemalé míře ovlivňují také daňové odpisy. Klasické účetní odpisy mají vliv pouze na účetní hospodářský výsledek. K tomu pak přičítáme nebo od něj odečítáme rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Účetní odpis může být také odpisem daňovým.

Účetní jednotka se může rozhodnout pro nižší limit dlouhodobého hmotného majetku, než je uveden v § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), který říká, že vstupní cena hmotného majetku musí být vyšší než 40 000 Kč a provozně-technická funkce delší než jeden rok, v tomto případě je za daňový výdaj uznán účetní odpis.

Na rozdíl od odpisování hmotného majetku, který se odepisuje ročními odpisy, se nehmotný majetek odepisuje měsíčně. Počínaje měsícem po dni, kdy byly splněny podmínky pro odpisování.

Dle § 30 ZDP zařazujeme majetek do šesti odpisových skupin. Zákon určuje minimální dobu odepisování u jednotlivých skupin, tedy nemůžeme odepisovat rychleji, ale můžeme odepisovat déle. Dále nám zákon umožňuje rozhodnout se pro rovnoměrné nebo zrychlené odpisování.

U lineárních odpisů (§ 31 ZDP) jsou určeny maximální roční odpisové sazby, můžeme tedy použít nižší, daňový náklad se tím pádem přesouvá do dalších let, prodlužuje se doba odepisování. V prvním roce uplatňujeme poloviční odpis. Jsme-li prvním vlastníkem majetku, který je zařazený v 1. až 3. odpisové skupině, můžeme v prvním roce zvýšit odpis o 10 %.

U zrychlených odpisů (§ 32 ZDP) jsou dané koeficienty, není určena maximální výše jako u lineárního odpisování. Zrychlený daňový odpis tedy buď uplatníme, nebo neuplatníme, koeficient nemůžeme měnit. Odpisy můžeme pouze přerušit a prodloužit tak dobu odpisování. První vlastník může uplatnit první rok zvýšený 10% odpis (stejně jako u lineárních odpisů).

Přerušit odpisování lze jen u hmotného majetku. Nehmotný majetek musíme odpisovat od následujícího měsíce po zařazení, solární elektrárny musíme odepisovat také bez přerušení.

Výši odpisů, a tím pádem i výši daně, ovlivní také správné zařazení majetku do odpisových skupin(dle Přílohy č. 1 k ZDP – Třídění hmotného majetku do odpisových skupin). Dále pak Pokyn GFŘ D-6 určuje, co se považuje za samostatnou movitou věc, i pokud je spojena se stavbou (např. žaluzie jsou součástí stavby, ale projektor, který lze odmontovat, lze odepisovat samostatně).

Samostatné movité věci spadají do odpisových skupin 1 až 3, dostaneme je tedy do daňových nákladů rychleji, kdežto nemovitosti jsou zařazeny v odpisových skupinách 4 až 6, které se odepisují 20 až 50 let, tedy i žaluzie jako součást stavby budeme odepisovat po tuto dobu.

Oprava a údržba a technické zhodnocení

Stejně důležité je také správné rozlišení opravy a údržby a technického zhodnocení.Technickým zhodnocením (§ 33 ZDP) se rozumí rekonstrukce a modernizace majetku, pokud částka překročí 40 000 Kč u jednotlivého majetku za rok.

U hmotného majetku se jedná o úhrn vynaložených částek, u nehmotného majetku se posuzuje každá ukončená úprava zvlášť. Technické zhodnocení se přiřazuje k hodnotě majetku a do nákladů se tedy dostává postupně pomocí odpisů tohoto majetku.

Kdežto oprava a údržba je jednorázový náklad. Jde-li o prostou záměnu materiálu, jedná se o opravu, jestliže však změníme parametry, už se jedná o technické zhodnocení.

Vyřazení majetku

Vyřazujeme-li majetek, můžeme uplatnit ještě poloviční odpis, který je daňově uznatelný. Uplatnění tohoto polovičního odpisu má nemalý význam, protože ne pokaždé je zůstatková cena majetku daňovým nákladem.

V případě prodeje, fyzické likvidace či vyřazení z důvodu morální zaostalosti je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem. Darujeme-li majetek, jedná se nedaňový výdaj. V případě vyřazení z důvodu škody, živelné pohromy nebo škody způsobené neznámým pachatelem je zůstatková cena daňovým výdajem. V případě náhrady pojišťovnou je daňovým nákladem zůstatková cena jen do výše této náhrady.

Převádíme-li majetek do osobního vlastnictví, zůstatková cena je nedaňovým výdajem. V případech, kdy je zůstatková cena nedaňovým výdajem, se tedy vždy vyplatí uplatnit poloviční odpis, který daňově uznatelný je.

Automobil, nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům, manka a škody

Náklady na automobil můžeme uplatnit buď ve skutečných (prokázaných) nákladech, nebo můžeme uplatnit paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt), a to ve výši 5 000 Kč za kalendářní měsíc na jeden automobil. Paušální výdaj můžeme uplatnit maximálně na tři automobily.

Dalším způsobem, jak snížit daňový základ a zároveň motivovat zaměstnance, jsou různá nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům. Patří sem například školení, jazykové kurzy (pokud souvisejí s činností firmy), stravenky, příspěvek na stravování, neperlivá voda na pracovišti, nebo také poskytnutí příspěvku na penzijní a životní připojištění zaměstnanců, a to až do výše 30 000 Kč za rok pro jednoho zaměstnance.

Do daňově uznatelných nákladů patří také zaplacené smluvní pokuty a manka a škody. Manka a škody jsou daňově uznatelné pouze do výše náhrad, ať už je náhrada předepsána k úhradě zaměstnanci, nebo, pokud se jedná o pojistnou událost, do výše náhrady pojišťovny. V případě škody způsobené neznámým pachatelem (na základě potvrzení policie), můžeme tuto škodu daňově uplatnit celou.

Rezervy, opravné položky a odpisy pohledávek

Za zmínku stojí také rezervy, opravné položky a odpisy pohledávek dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, které jsou na rozdíl od účetních rezerv a opravných položek daňově uznatelnými náklady.

Můžeme tedy tvořit rezervy na opravy hmotného majetku, jehož doba odepisování je pět a více let. Rezerva nesmí být tvořena pouze na jedno zdaňovací období. Maximální doba tvorby rezervy je dána odpisovou skupinou, ve které je majetek zařazený. Tyto rezervy není možné tvořit na technické zhodnocení.

K nepromlčeným pohledávkám můžeme vytvářet opravné položky ve výši 20 %, pokud uplynulo od jejich splatnosti více než šest měsíců. Vyšší opravné položky můžeme vytvářet postupně až do 100 % u pohledávek, ke kterým bylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení (§ 8a zákona o rezervách).

100% opravnou položku můžeme vytvořit k pohledávkám, které jsou po splatnosti více než dvanáct měsíců a celková hodnota pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nepřesahuje částku 30 000 Kč.

Dary, daňová ztráta a slevy na dani

Základ daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji při respektování jejich věcné a časové souvislosti. Základ daně tedy zjistíme z výsledku hospodaření, kterým může být zisk nebo ztráta.

Od upraveného základu daně pak můžeme odečíst hodnotu darů, které jsme poskytli školám, obcím, krajům, na financování vědy a vzdělání, veřejné sbírky, zdravotnické služby, církve či na opuštěná zvířata (a další dle § 20 odst. 8 ZDP).

Hodnota jednoho daru musí činit alespoň 2 000 Kč. Maximálně si pak můžeme odečíst 5 % základu daně (sníženého podle § 34 ZDP). Dalších 5 % základu daně pak můžeme odečíst v případě poskytnutí darů středním a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení, nebo na opravy a modernizaci vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.

Kromě darů můžeme od upraveného základu odečíst také daňovou ztrátu předchozích let, a to až pět let zpětně (§ 33 ZDP). Ztrátu můžeme odečíst celou, nebo pouze takovou její část, jakou „potřebujeme“. Pozor, při vykázání ztráty se prodlužuje lhůta pro doměření daně. Ta končí až tři roky po podání daňového přiznání, ve kterém mohla být ztráta uplatněna.

Kontrola z finančního úřadu tak může být v následujících pěti plus třech letech od roku, ve kterém byla ztráta vykázána. Například pokud byla v roce 2009 vykázána ztráta, tuto můžeme uplatnit v následujících pěti letech, tedy až v roce 2014, tím pádem lhůta pro provedení kontroly se prodlužuje až do roku 2017. V případě, že by v roce 2009 nebyla vykázána ztráta, ale zisk, končila by lhůta pro doměření daně v roce 2012 (tedy pouze tři roky od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost).

Teprve pak daňový základ zaokrouhlíme a vypočteme samotnou daň. V současné době činí daňová sazba 19 %.

Z takto vypočtené daně pak můžeme uplatnit ještě slevy na dani. V porovnání s fyzickými osobami právnické osoby tolik možností nemají. Právnické osoby mohou uplatnit slevu na dani 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (I. a II. stupeň) a slevu 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (III. stupeň). Při výpočtu vycházíme z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle § 35 ZDP.

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů