Vedení účetnictví a daňové evidence
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Pokud chcete jít na brigádu nebo si jen přivydělat nějakou korunu ke stávajícímu zaměstnání, vyplatí se vám uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/zamestnavani-na-zaklade-dpp-a-dpc/
Zaměstnávání pracovníků přináší zaměstnavatelům mnohé povinnosti. Zaměstnávání je možné na základě:
Každý z těchto tří druhů „pracovních poměrů“ má jiná pravidla, výhody i nevýhody. Je na zaměstnavateli a zaměstnanci, na kterém se dohodnou, co je pro ně v dané situaci nejvhodnější. Ne vždy totiž zaměstnavatel potřebuje zaměstnance na plný pracovní úvazek.
Klasický pracovní poměr na základě pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele mimo jiné k odvádění sociálního a zdravotního pojištění, které z části platí sám zaměstnanec (6,5 % a 4,5 % z hrubé mzdy) a z části zaměstnavatel (25 % a 9 % z hrubé mzdy). Zaměstnavatel má tedy náklady na zaměstnance jeho hrubou mzdu plus ještě 34 % navíc z této hrubé mzdy.
Navíc mu plyne povinnost platit zaměstnancům dovolenou, na kterou má každý zaměstnanec nárokminimálně 20 dní ročně, platit svým zaměstnancům první tři týdny nemoci (kromě prvních třech dnů), dávat zaměstnancům mzdu i v případě, že pro ně nebyl schopný zajistit práci a mnoho dalšího.
Zaměstnavatel a zaměstnanec spolu mohou uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Tato dohoda sevětšinou uzavírá jako druhý pracovní poměr na částečný úvazek, nebo jako přivýdělek(brigáda) například u studentů nebo žen na mateřské dovolené. Na základě této dohody by zaměstnanec neměl odpracovat průměrně víc než 20 hodin týdně (polovina klasického pracovního úvazku).
Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění. Doba odpracovaná na základě této dohody se tudíž zaměstnancům počítá do důchodu. Na druhou stranu z hrubého příjmu musíme odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Platí zde stejná pravidla jako u klasické pracovní smlouvy.
Zaměstnancům tedy z jejich hrubého příjmu strháváme 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální. Zaměstnavatel je povinný platit za zaměstnance 9 % zdravotní a 25 % sociální pojištění. Zaměstnavatel má tím pádem povinnost přihlásit sebe jako organizaci a také každého jednotlivého zaměstnance na Okresní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Když by se jednalo o tzv. zaměstnání malého rozsahu (měsíční příjem by byl nižší než 2 500 Kč), sociální a zdravotní pojištění by se neodvádělo.
Protože z DPČ odvádíme sociální pojištění, mají zaměstnanci v případě nemoci nárok na nemocenskou. Zde opět platí stejná pravidla jako u klasických zaměstnanců – zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci nemocenskou za první tři týdny nemoci (kromě prvních třech dnů). Od 22. dne nemoci platí nemocenskou stát (respektive Okresní správa sociálního zabezpečení).
Zaměstnavatel je povinen doručit na „sociálku“ Přílohu k žádosti o dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel má také povinnost vyhotovovat zaměstnancům na základě DPČ Evidenční listy důchodového pojištění.
Jestliže zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy (v současné době 8 000 Kč), a není zaměstnán jinde, kde by za něj bylo odváděno minimální zdravotní pojištění, nebo za něj zdravotní pojištění neplatí stát (studenti, důchodci, ženy na mateřské dovolené), je zaměstnavatel povinný odvést za zaměstnance minimální zdravotní pojištění.
To v současné době činí 1 080 Kč měsíčně. Rozdíl mezi vypočteným pojistným z hrubého příjmu a touto částkou zaměstnavatel strhne zaměstnanci z jeho čisté mzdy a odvede zdravotní pojišťovně.
Příjmy z dohody o pracovní činnosti jsou samozřejmě daněny. V případě, že měsíční odměna převyšuje 2 500 Kč, se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Vycházíme z tzv. superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy plus sociální a zdravotní odvedené zaměstnavatelem.
Zaměstnanec může u zaměstnavatele podepsat prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků („růžový papír“). Samozřejmě platí pravidlo, že v jednom měsíci může být prohlášení podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.
Pokud zaměstnanec toto prohlášení podepíše, je jeho příjem daněn zálohovou daní a je uplatňována sleva na dani na poplatníka. V opačném případě, kdy zaměstnanec prohlášení nepodepíše, mohou nastat dvě situace:
U DPČ musíme dodržovat minimální mzdu. Co se týče dovolené a ostatních zaměstnaneckých výhod (např. stravenky, odstupné atp.), na tyto zaměstnanec nárok nemá. Výjimečně může být ustanovení o dovolené v dohodě upraveno. Klasicky ale zaměstnanec, který potřebuje volno, má toto volno jako neplacené.
Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá písemně a vypovídá také písemně. Dohoda může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou. DPČ můžeme vypovědět i jednostranně. V tomto případě platípatnáctidenní výpovědní lhůta.
Velmi oblíbená je dohoda o provedení práce. Tato dohoda je, co se odvodů a dalších nákladů na zaměstnance týče, nejvýhodnější. I když už není tak výhodná jako dříve. DPP je uzavírána písemně a na určitou dobu nebo na provedení určitého úkolu. Zaměstnanec na jejím základě může u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně.
Tak jako u dohody o pracovní činnosti, i zde platí povinnost dodržovat minimální mzdu. DPP se opět uzavírá při brigádách a přivýdělcích. Zaměstnanec se musí postarat o to, aby za něj bylo odvedeno minimální zdravotní pojištění. Pokud za něj není odváděno z jiného zaměstnání, nebo ho neplatí stát, musí si jej hradit sám v minimální výši 1 080 Kč měsíčně.
Pokud je odměna na základě dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč, je uzavírání této dohody velmi výhodné. A to z toho důvodu, že zaměstnavateli ani zaměstnanci neplyne povinnost platit z tohoto příjmu sociální ani zdravotní pojištění.
Pokud má navíc zaměstnanec podepsáno prohlášení poplatníka („růžový papír“), uplatní mu zaměstnavatel slevu na dani na poplatníka, tím pádem je také zálohová daň nulová. V případě, že prohlášení podepsáno nemá, jsou příjmy do 5 000 Kč měsíčně daněny 15% srážkovou daní, apříjmy nad 5 000 Kč měsíčně jsou daněny zálohovou daní, též ve výši 15 %.
Když si na základě této dohody zaměstnanec vydělá více než 10 000 Kč měsíčně, vzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Pak tedy platí úplně stejná pravidla, jaká jsou popsána výše u dohody o pracovní činnosti. Jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec má pak také nárok na nemocenské dávky v případě nemoci.A zaměstnavateli z toho plynou všechny registrační povinnosti.
Stejně jako u dohody o pracovní činnosti, ani u dohody o provedení práce zaměstnanec nemá nárok na dovolenou a jiné výhody jako klasičtí zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy.